Kostelík svatého Jiří stojí ve východní části obce na malém návrší. Prvá zmínka o něm je již v zakládací listině Břevnovského kláštera. Prvé přímé zprávy jsou z roku 1352. Východní část kostelíka je pozůstatek románské stavby, oltář je barokní, střídmě zdobený. Věž kostela cibulovitého tvaru je kryta šindelem. Za kostelem je osmiboká umrlčí komora, původně zdobená obrazem na plátně, znázorňovala sv. Jiří zabíjejícího saň. Kostel byl původně dřevěný. V roce 1756 byl postaven na stejném místě nový kostel. Původně byl vybaven čtyřmi zvony, a to zvonem sv. Jiří (1683, 90 kg, odevzdán na válečné účely v roce 1917), zvonem sv. Markéta (1683, 68,5 kg, 1917 odevzdán na válečné účely, vrácen zpět v r. 1919), zvonem sv. František (1888, 29 kg, odevzdán na válečné účely 1917) a zvonem sv. Anežka (1888). Kostelní varhany pocházejí údajně rovněž ze 17. století, byly několikrát rekonstruovány.
Kardinál Vlk při mši k výročí milénia
Papírna byla postavena na místě bývalého mlýna. V roce 1836 byl odkoupen pozemek, v roce 1837 byl položen základní kámen jejím zakladatelem Bohumilem Haase. Od následujícího roku byl již v provozu první papírenský stroj. V roce 1853 k ní byla připojena i tiskárna rakousko-uherských bankovek v Praze. Dům, kde byly bankovky zpracovávány, dodnes stojí a je nazýván “Bank”. Historie papírny je velká a bohatá. Papír zde vyráběný byl prodáván do celého světa. Vyráběly se hlavně tenké tiskové a technické papíry. Poslední velká rekonstrukce papírny byla v roce 1965, specializace na výrobu elektrotechnických papírů skončila před několika lety. Postupně bylo v provozu 6 papírenských strojů s následnou úpravou papíru hlazením, řezáním do rolí, tenkých nebo úzkých svitků, nebo na archy. V září roku 2000 byl ukončen provoz papírny, pracovníci byli propuštěni a je udržován pouze provoz kotelny, vodárny a trafostanice.
Řeka Vltava - do roku 1936 s neregulovaným tokem, po tomto roce stavbou zdymadla bylo vytvořeno jezero. Řeka je využívána k dopravě, rybolovu a vodním sportům. Nezanedbatelná je i její funkce jako zásobárny vody. Vlivem ostatních přehrad řeka téměř nezamrzá, takže je s malými výjimkami celoročně využitelná. Průměrný průtok vody Vltavou v místě obce je 50–60 kubických metrů za vteřinu, zaznamenaný nejnižší průtok byl v roce 1950 pouhých 10 kubických metrů za sekundu, nejvyšší průtoky byl zaznamenán v roce 1890, a to 3310 kubických metrů za sekundu.
Zdymadlo s elektrárnou bylo dostavěno a spuštěno do provozu v roce 1936. Vzdutí Vltavy je 11 metrů. Má dvě plavební komory. Vytvořené jezero je dlouhé 13 kilometrů s obsahem 11 miliónů kubických metrů vody. Plocha jezera je 17,7 kilometrů čtverečních. Elektrárna je vybavena dvěma Kaplanovými turbínami s generátory o výkonu po 7 MW při průtoku 2x75 kubických metrů za vteřinu.
Stará budova základní školy v ulici V Zídkách (u kostela) byla postavena jako dvojtřídní škola v roce 1819. V roce 1881 bylo přistavěno patro a v roce 1898 byla dále přistavována. Od 1936 (dána do provozu nová škola) do roku 1957 byla uzavřena a upravena na byty zaměstnanců papírny. Pak byl provoz po nezbytné adaptaci obnoven a dodnes slouží pro 1. až 4. ročník základní školy.
Hudební škola v Nádražní ulici byla vybudována roku 1953 péčí občanů, zejména jejího pozdějšího ředitele pana Františka Přenosila. V současné době nese název Lidová škola umění. Budova byla postavena v roce 1905 původně jako německé sanatorium s parkovou zahradou. Parcela byla roku 1936 rozdělena na stavby rodinných domků. V roce 1945 byla budova jako konfiskát předána okresu a později obci.
Pošta je v obci provozována až od roku 1898, kdy byla zprovozněna železniční trať. Poprvé byla v č. p. 148 (nyní kadeřnictví). Od roku 1907 byla v č. p. 132 (dům p. Formánka), odkud se přestěhovala do č.p. 136 (Krásovi, tzv. Stará pošta), kde byl úřad do roku 1926. Až do roku 1934 pak pošta fungovala v budově obecního úřadu. Nakonec byla převedena do domu p. Lomičové č.p. 225, kde sídlí dosud. Obecní kronika byla založena v roce 1933 a je vedena na vysoké úrovni a s nevšední péčí. O to se zasloužili všichni kronikáři – Josef Zikl, Jan Vyskočil, Ladislav Veselý, Antonín Braidl, Václav Přibyl, Jiří Štefan, Rudolf Danda, Božena Brunová a Jiřina Benedetti. V současné době vykonává práci kronikářky Zdeňka Krištůfková. Obecní úřad byl původně postaven jako přízemní obecní dům náhradou za starou pastoušku u kostela zbouranou při sněhové vánici v roce 1884. Dům byl postaven v roce 1911, v roce 1922 bylo přistavěno patro a byl několikrát renovován. Po posledních stavebních úpravách v roce 1997 je provozně i reprezentativně vhodnou budovou. Podrobnosti a informace o obecní samosprávě a úředních záležitostech lze najít na internetu na adrese http://www.obce.cz/vyhledat.asp?okres=3210&obec=vrane .Místní knihovna byla založena v roce 1905 a nyní je provozována v suterénu nové mateřské školy.
Železniční doprava byla na zdejší trati zahájena v roce 1897. Tunel mezi Jarovem a Vraným byl proražen pod vedením italských odborníků v roce 1896. Zastávka ve Skochovicích byla otevřena až roku 1934. V době od června 1944 do srpna 1945 byla trať mezi Skochovicemi a Jílovým uzavřena, v tunelech se za 2. sv. války vyráběly součástky pro pražskou waltrovku. Prý se i pro německé střely V1 a V2. Ve Skochovicích se trať rozděluje do směrů na Čerčany a na Dobříš. Trať je jednokolejná, neelektrifikovaná. Již několikrát posloužila zdejší trať vedoucí Posázavím mezinárodní dopravě v době zablokování rychlíkové trati z Prahy přes Říčany do Čerčan.
Obecní přívoz umožňuje přepravu osob z Vraného na Strnady v pracovní dny od 5,15 hod. do 18,15 hod. za jízdné 2,- Kč na pražský autobus linky číslo 255 a linkové autobusy z Prahy směrem na Davli, Sloup, Štěchovice, Slapy a pod. Provoz je udržován celoročně.Dobu zřízení přívozu se nepodařilo zjistit, zajisté je provozován několik století. Ocelová konstrukce napínání ocelového lana o průměru 31,5 mm je z roku 1912. Pohon lodě obstarává říční proud. Loď je ocelová o nosnosti 12 osob.
Hasiči mají dlouhou historii a v mnoha případech sami nebo s pomocí jiných jednotek úspěšně zasahovali proti požárům. Dne 1. 5. 1890 byla slavnostně vysvěcena stříkačka hasičů v papírně, 18. 8. 1912 pak byl založen hasičský sbor ve Skochovicích a otevřena hasičská zbrojnice. Činnost skochovických hasičů je celou obcí hodnocena velice pozitivně.
Pomník padlým vranským občanům v první světové válce byl postaven u hlavního vjezdu do papírny na tzv. “rynku”. Padlým skochovickým občanům byla odhalena pamětní deska na hasičské zbrojnici. V roce 1946 byl v nově vybudovaném parčíku u hřbitova pod novou školou odhalen pomník všem obětem obou válek. Pomník u papírny byl rozebrán a pamětní deska ve Skochovicích sejmuta.
Sokolovna - sídlo TJ Sokol Vrané byla postavena ze sbírek občanů v roce 1926. Hřiště u sokolovny a sál v sokolovně pamatují množství sokolských a sportovních událostí. Mnoho let zde bylo provozováno kino, v posledních letech též letní. Dne 10. 4. 1932 byl u sokolovny zasazen Tyršův kámen. Ale jeho okolí není v současnosti vhodně upraveno. Nynější ulice Pod Sokolovnou nesla až do 2. světové války pojmenování Tyršova.
V roce 1852 byl proti nádraží postaven dům pro zaměstnance papírny. Třípodlažní dům v současné době obsahuje celkem 24 bytů a 6 samostatných místností. Ještě v době mezi světovými válkami v něm bydlelo až 60 rodin. V době vybudování neměl ani vodovod, ani kanalizaci, topení je dosud lokální. Protože na původním místě stály konírny, nesl dům lidové pojmenování “Reitschule” (jízdárna), počeštěně “Rajtšůl”, zlidovělý název “Rajčur”.
Staré stromy nacházíme především u kostela - lípa a 20 kaštanů, které byly vysázeny v roce 1894, dvě lípy u křížku u nádraží z roku 1884, lípy u Tyršova kamene u sokolovny z roku 1932. Vzrostlé a majestátní buky na hřbitově byly sázeny při založení objektu počátkem tohoto století. Při větrné smršti s krupobitím na jaře roku 2000 byly lípy i křížek u nádraží značně poškozeny. Po úpravě okolí křížku byly nové lípy vysázeny a opravený křížek vysvěcen o státním svátku oslav samostatnosti Československa (Den státnosti České republiky) slavnostním způsobem za velké účasti občanů. Účinkovaly při tom pěvecké soubory Vráňata a Sbor svatého Jiří z Vraného.