Slavné nebo místně známé osobnosti
Muzikant a skladatel Jaromír Vejvoda (1902-1988) oženil se s místní rodačkou Boženou Zamrazilovou, dcerou hostinského. Vejvodovi bydleli delší čas ve Vraném v č.p.140. Po válce se přestěhovali do Modřan a svůj život dožili ve Zbraslavi. Rod Vejvodů byl známý v celém okolí hlavně jejich kapelami. Jaromír Vejvoda je uznávaným skladatelem a jeho polka z roku 1930 „Škoda lásky“ stala se světoznámou i pod jinými názvy (původně Polka C-dur, pak Modřanská, za druhé války téměř jako hymna americké armády Roll out the barrels nebo také Beerbarrel-polka, v Německu Rosamunde). Sláva polky byla zachycena ve filmu Srdce v zajetí (režie Basit Dearden). V lednu roku 2000 byla tato polka vyhlášena skladbou století.František Přenosil (*1905) se do obce přistěhoval v roce 1939. V obci dlouhodobě působil jako dirigent orchestru Povltavského sdružení hudebníků. Zejména klasická hudba byla jeho orchestry šířena a podporovala národnostní cítění za okupace. Po válce pokračoval v činnosti a jeho zásluhou byla ve Vraném založena hudební škola, jejíž pobočky jsou v Davli a Jílovém.
Karel Müller (1899-1977), akademický malíř, ilustrátor, grafik, středoškolský profesor. Vlastnil rodinný domek pod hudební školou. Měl zde vlastní ateliér, který používal převážně po celé léto. Byl žákem Maxe Švabinského. Pro jeho velmi dobrý vztah k obci byl jmenován čestným občanem Vraného. Nejznámějšími díly jsou grafické listy s motivy staré Prahy, ale i s motivy Vraného a okolí. Na časté návštěvy do Vraného za ním jezdil výtvarník Cyril Bouda.Ota Pavel (1930-1973), spisovatel oslavující řeky Berounku a Vltavu, sportovní reportér a novinář. Po 2. světové válce si jejich rodina postavila ve Skochovicích u mostu chatu „HERMA“ (křestní jméno Pavlovy maminky), kde m.j. napsal povídku „Jak jsem potkal ryby“. Odtud také vzpomíná, jak jeho otec ve Skochovicích na rybách potkával fotbalistu Josefa Bicana a herce Jindřicha Plachtu. V roce 1964 onemocněl, ale s přestávkami pilně pracoval a psal knihy.
Jaroslav Kopáček (1906-1971), lidový hudebník, skladatel a kapelník, od roku 1926 se přistěhoval do Vraného, pracoval jako dělník v místní papírně, bydlel v Rajčuru. Založil vlastní kapelu, se kterou hrál na zábavách v celém okolí, učil hře na housle a na trubku. Napsal na 60 skladeb, většinou polek a valčíků. V obci bydlel až do roku 1945.
Vladislav Vančura (1891-1942), lékař, spisovatel, povídkář, vypravěč, romanopisec, dramatik, filmový režisér. Působil se svou manželkou jako závodní lékař v místní papírně. Milovník českého jazyka uplatňoval tuto svoji lásku v jeho literárních dílech. Odsuzoval rasismus, kolonializmus, válku. Za okupace byl členem ilegálního výboru KSČ, byl zatčen Gestapem a za heydrichiády popraven na kobyliské střelnici.Jan Mareš, spisovatel. Mimo jiné autor scénáře filmu Karla Kachyni „Práče“. Vlastnil malý domek ve Skochovicích, kde bydlel..
Jan Hus Tichý (*1921), dirigent orchestru Národního divadla. Jeho manželkou je operní pěvkyně Marie Šubrtová. Mají chatu ve vedlejší obci Březová.
Arnošt Paderlík (*1919), malíř, sochař a grafik, profesor na pražské Akademii výtvarných umění. Po dlouhá léta jezdil na letní sezónu do obce, přátelil se ponejvíce se členy místního mysliveckého sdružení. Nyní bydlí v Březové.
Břetislav Hodek, pracovník AV, spisovatel a překladatel, známý svými překlady děl Williama Shakespeara. Jezdil do svéhho domku v ulici Pod Lesem na prázdniny.
František Škroup (1801-1862), skladatel, dirigent orchestru Stavovského divadla a později opery v Rotterdamu, autor první české opery „Dráteník“. Jezdíval se svým bratrem Janem Nepomukem Škroupem za starším bratrem Václavem do zámečku v Trnové. Lesem prý scházel František na hřeben skály nad Vltavou do míst dodnes zvaných „Kazatelna“. Pohled do údolí Vltavy, na okolní hvozdy, louky a pole jej inspiroval při skládání hudby k Fidlovačce (text J. K. Tyla). Závěrečná píseň slepého houslisty se stala později českou hymnou. Do zámečku v Trnové jezdila i Emma Destinová, jejíž oblibenou činností bylo chytání ryb ve Vltavě u Skochovic.