![]() |
Historické zajímavosti
|
|
Území dnešního města bylo osídleno už v pravěku. První lidé sem přišli v mladší době kamenné - zhruba 4500 - 2400 let př.n.l. Unhošť jako ves existovala v raném středověku. Jméno Unhošť se vyvinulo z osobního jména "Uněhost" - osoby, která tu ve středověku měla statek. Nejstarší písemné zprávy o Unhošti pocházejí z doby krále Přemysla Otakara II. V druhé polovině 13. století byla Unhošť aktem tohoto krále podřízena pražské Malé Straně. V roce 1329 byla již Unhošť městečkem, které mělo vlastní samosprávu a stalo se hospodářským i kulturním střediskem širokého okolí. Nositelem vzdělanosti tu byla škola, uváděná v pramenech poprvé v roce 1380. Městečko se rozkládalo při starobylé cestě z Prahy na Křivoklát, která tu vedla už před jeho vznikem. Zásadní změnu do života městečka přineslo privilegium krále Vladislava Jagellonského z 15. května 1489. Městečko bylo vyňato z malostranské jurisdikce a jeho samospráva byla rozšířena. Téhož roku dostala Unhošť do svého znaku jelena vybíhajícího z okraje lesa a tento městský znak užívá dosud. Za císaře Františka II. - někdy kolem roku 1790 je Unhošť úředně jmenována městem. V roce 1850 se Unhošť stala sídlem okresního soudu a berního úřadu. V té době do soudního okresu Unhošť patřilo i Kladno, a to do roku 1878. Zánik samosprávného okresu unhošťského přivodil zákon z roku 1927. Za dva roky poté bylo dáno do provozu zřídlo minerální vody Čeperka pod osadou Nouzov, které fungovalo téměř půl století. | |
![]() Kostel sv. Petra a Pavla |
Dominantou města je kostel sv. Petra a Pavla, který byl postaven v první čtvrtině 14. století a je zdejší nejstarší památkou. První zpráva o něm se nachází v listině krále Jana Lucemburského z 19. října 1329, jíž tento panovník postoupil kostel s příslušným právem podacím Rytířskému řádu Křížovníků s červenou hvězdou v Praze. V rukou tohoto řádu se unhošťská fara udržela s výjimkou kališnické césury až do dnešní doby. Podstatný zásah do tvářnosti chrámu přinesla jeho barokizace v letech 1702 - 1724, kdy dostal nový barokní štít. Od těch dob se exterier i interier příliš nezměnil. Křížová cesta od akademického sochaře Karla Stádníka z Prahy zde byla umístěna ve 20. století. V bezprostředním okolí chrámu se nacházejí dvě sochy českých světců - Jana Nepomuckého a sv. Václava, které pocházejí z 18. století. V letech 1973 - 1976 dostal kostel šest nových zvonů. |
![]() Stará radnice - dnešní Melicharovo vlastivědné muzeum |
Dalšími památnými historickými stavbami jsou mimo jiné tyto: budova staré radnice, která byla vystavěna po udělení samosprávy Unhošti v roce 1489. Do roku 1953 sloužila jako sídlo úřadů, archivu a podobně. V roce 1964 bylo v budově kulturní zařízení. V roce 1982 se do budovy vrátilo Melicharovo vlastivědné muzeum, které bylo do přízemí radnice umístěno již po roce 1912 pod jménem Městské muzeum. Za pozornost stojí i renesanční portál domu čp. 3 - dnešní lékárny, dále objekt bývalé městské spořitelny - dnes sídlo základní umělecké školy a koneckonců i budova současného městského úřadu, která byla postavena roku 1852 pro tehdejší okresní úřady ve městě. Jižní dominantu města tvoří jednopatrový Feldekovský zámek, který dostal dnešní podobu ve druhé polovině 18. století, kdy už Feldekům nepatřil. |
|
Významnou osobou Unhoště byl zvláště František Melichar. Narodil se v roce 1842 a působil na zdejších školách jako učitel a pozdější ředitel. Z dnešního hlediska byla nejvýznamnější jeho činnost v oboru historie. Byl iniciátorem národopisné výstavky v Unhošti v roce 1894, předcházející pražskou Národopisnou výstavu českoslovanskou v roce 1895. Sbírky pro tyto výstavy tvořily základ dnešních muzejních sbírek. Byl obecně uznávaným vlastivědným pracovníkem. Byl autorem "Dějin cechovnictví v Čechách" a "Monografie města Unhoště - Paměti okresu unhošťského". Zemřel jako čestný občan města Unhoště dne 21. srpna 1925. Muzeum, které v roce 1912 založil a jedna základní škola nyní nesou jeho jméno. | |
Titulní strana Základní údaje a tipy Historické zajímavosti Další informace