Jak se žilo ve Cvrčovicích prostým lidem? Těžce. Původně byla celá oblast zemědělská. Rozsáhlejší severovýchodní, rovinatá část Kladenska byla vhodná pro pěstování obilí, v západní části byl tradičně pěstován chmel. Raně středověké zemědělství bylo však na velmi nízké úrovni. Používaly se jen primitivní a nedokonalé nástroje a nářadí a výhradně jen lidská síla. Nedostatečně obdělávaná a nehnojená půda se musela často nechávat ležet ladem Vypěstované obilí sotva stačilo pro vlastní výživu a proto každá neúroda mívala pro obyvatelstvo katastrofální následky. Poddanství, tvrdé robotní povinnosti, epidemie a války našim předkům život jistě nezpříjemňovaly.

V zemědělství došlo k převratným změnám až v polovině 13. století. Rozšířilo se především používání pluhu, který oral hlouběji a dovedl zeminu i částečně obracet. Rozšíření volského jha a koňského chomoutu umožnilo využívání tažné síly dobytka a koní, ustájení dobytka přineslo dostatek hnojiva a přechod na trojstranné hospodaření (ozim - jař - úhor) znamenal vyšší výnosy. Radikální zvýšení výnosů zažehnalo trvalou hrozbu hladu a umožnilo řemeslníkům, že se o svou výživu nemuseli starat prací na poli, ale mohli se věnovat jen svému řemeslu. Tím se také řemeslné výrobky stávaly lacinější a dostupnější pro zemědělce. Tato tvář venkova pak zůstala téměř nezměněna celá dlouhá staletí - od 13. až do poloviny 19. století. Vezmeme-li v úvahu poddanské postavení obyvatel vesnic, kdy nebylo možné volně se stěhovat z panství na panství, učit se řemeslu nebo studovat a cestovat, není tato skutečnost tak udivující. Výměna zkušeností byla prakticky nemožná a rozšiřování technických novinek velmi pomalé. Uvolnění poměrů přineslo až zrušení roboty a poddanství v roce 1848.

Ovšem tvář Kladenska se začala měnit již od 70. let 18. století. V roce 1775 bylo u sousedních Vrapic nalezeno velké ložisko uhlí, které se stalo základem dolů tehdejší buštěhradské vrchnosti. Zásluhu na tomto objevu mají Václav Burgr a Jakub Oplt z Buckova (Buštěhradu) a kovář Václav Linhart z Brandýska. K rychlejšímu hledání dalších ložisek černého uhlí kolem Kladna a Slaného přispělo v roce 1793 zrušení dekretů, které dávaly vrchnosti výhradní právo na těžbu v katastru jejich panství. Založení nových dolů však bylo finančně velmi náročné a vyžadovalo značné odborné znalosti. Peníze, odbornost a podnikatelské schopnosti přinesly dvě osobnosti, které se nesmazatelně zapsaly do dějin průmyslu na Kladensku: Vojtěch Lanna a František Klein. První z nich byl velkoobchodník s dřívím z Českých Budějovic a pozdější majitel železorudných dolů u Nučic, druhý byl stavitelem železnic z Moravy. Díky spojení těchto osobností nezůstalo jen u těžby uhlí. V lednu 1855 byl zahájen provoz první vysoké pece na koks v Čechách. Kladno se stalo na dlouhá léta městem uhlí a železa a v mnoha směrech se zapsalo do dějin naší země.

U Cvrčovic vznikly šachty Ferdinand a Ludmila a pro obec to znamenalo radikální změnu. Zdejší důl Ferdinand byl vyhlouben v letech 1849 - 1852 a v jeho sousedství začala vznikat hornická kolonie Čabárna. Počet obyvatel rostl. Své živnosti zde provozoval úctyhodný počet živnostníků: hostinští, trafikanti, prodejci piva v lahvích, řezník, obchodníci se smíšeným zbožím, obchodník se zeleninou a ovocem, obchodnice se střižním zbožím, obchodnice s obnošeným šatstvem, obuvníci, krejčí, kovář a podkovář, kolář, cukrář, stavitelské práce prováděli mistr zednický a pokrývačský.

Příliv obyvatelstva do Cvrčovic i na celé Kladensko nastal po roce 1848, tj. po zrušení roboty a nevolnictví. Nově příchozí, zejména ze zemědělství, měli z počátku jen skromné požadavky, ale těžká a nebezpečná práce v dolech a hutích, častá důlní neštěstí, tvrdé pracovní a životní podmínky, ale i působnost dělnických vůdců vedly ke stávkám a nepokojům. Snad nejznámější je tzv. "Krvavé Boží tělo", stávka horníků v roce 1889, která byla literárně i filmově zpracována.

Veselejší stránkou dělnického života na Kladensku byly hornické slavnosti, kterých se účastnili horníci i úřednictvo jednotlivých důlních společností v uniformách a kde vyhrávaly hornické kapely. Tato oblíbená hudební tělesa měla většinou vysokou úroveň a účinkovala i na dalších slavnostech a tanečních zábavách, často i za hranicemi svého regionu.

Na našich stránkách Vám můžeme nabídnout jen letmé setkání s historií naší obce v širších souvislostech. Zda Vás přivedeme k touze po hlubším poznání, je teď už na Vás, vážení internetoví čtenáři.