Asi bychom měli začít v dávné minulosti. Je dokázáno, že celá oblast kolem Prahy byla nepřetržitě osídlena již od pravěku. Známé jsou na příklad četné nálezy z konce doby bronzové, z období tzv. knovízské kultury, nazvané podle místa nálezů u obce Knovíz u Slaného. Knovízská kultura se datuje od 13. do 7. století před n. l. Starověké osídlení naší obce dokládají archeologické nálezy hrobů ženy a velkého muže z doby prvních Slovanů.

V historických pramenech se uvádí, že kníže Vratislav II. daroval ves Cvrčovice roku 1070 vyšehradské kapitule. První písemná zpráva o Cvrčovicích je v zemských deskách z roku 1316. Cvrčovice tedy byly na počátku 14. století zemanským nebo vladyckým sídlem s jedním nebo dvěma dvory. Další zprávy máme až z počátku husitských bouří, kdy Jan, řečený Abatyše a jeho bratr Stan z Třebíze, získali od Pražanů do zástavy za své služby v poli mimo jiné také dvůr ve Cvrčovicích.

Z další zprávy lze usoudit, že na počátku 16. století patřily Cvrčovice nebo jejich část pravděpodobně ke "zboží" Kladenských z Kladna. Potom se majitelé Cvrčovic rychle střídali: Zdeněk Kladenský z Kladna odkázal všechno jmění synovci Oldřichu Žďárskému ze Žďáru a jeho synům Janovi, Stanislavovi, Jiříkovi a Zdeňkovi. Bratři majetek spravovali společně, ale v roce 1548 si ho rozdělili a Cvrčovice získal Zdeněk. Ten brzy zemřel a Cvrčovice přešly do majetku Jiříka Žďárského. Jiřík byl úspěšný muž. V roce 1554 byl zvolen nejvyšším berníkem, roku 1564 hejtmanem kraje Slaného a roku 1561 získal povýšení Kladna na městečko. Nakonec se stal královským radou. Své statky odkázal bratru Janovi s podmínkou, aby po Janově smrti přešly na Janova syna Ctibora.

I Ctibor Žďárský ze Žďáru dosáhl vysokých hodností ve státní správě. Byl císařským radou, Malostranským hejtmanem a v letech 1612 - 1613 karlštejnským purkrabím. Jeho panství včetně Cvrčovic zdědil jeho syn Jan Jiří. Ten se účastnil stavovského povstání a po bitvě na Bílé hoře se dostal do potíží. Po jeho smrti panství získal jeho bratranec Florián Jetřich, který se oženil s Eliškou Korunkou z Martinic a dostal se tím mezi tehdejší nejvyšší katolickou šlechtu v Čechách. Byl povýšen do hraběcího stavu a mimo jiné povolal na Kladenské panství jezuity. Rozsáhlé panství po jeho smrti zdědil jeho syn František Adam Eusebius hrabě ze Žďáru.

V roce 1654 byl vytvářen první český pozemkový katastr, tzv. berní rula, která byla pro daňové a berní účely zpracovávána po několik let a obsahovala celou řadu důležitých zjištění a údajů k dějinám jednotlivých vsí. Upřesňovala na příklad tzv. osedlost celé obce, stav jednotlivých usedlostí, jejich polní výměru, stavy chovaného dobytka aj. V tomto dokumentu jsou Cvrčovice uvedeny u panství Kladno Františka Adama Eusebia hraběte ze Ždáru s 94 strychy ornými a se 4 osedlými a 6 opuštěnými statky. Po jeho smrti se vlekly potíže s dědictvím. To nakonec získaly čtyři sestry zemřelého. Kladno s vesnicemi se dostalo do správy Marie Maxmiliány Hyzrlové a později jejích dětí a snachy. Na krátkou dobu od nich panství koupila Anna Marie Františka vévodkyně Toskánská a v roce 1705 ho prodala Břevnovskému klášteru, v jehož držení pak zůstalo až do zrušení nevolnictví. Z první známé statistiky z roku 1700 vyplývá, že ve Cvrčovicích žilo 41 osob (schopných přijímání svátosti).

Velký rozvoj naší obce a změnu jejího zaměření ze zemědělství na hornictví přinesl objev kamenného uhlí u sousedních Vrapic, odkud se dolování přiblížilo i k Cvrčovicím. O tom se dozvíte více na stránce Od zemědělství k průmyslu.